Moravský kras

 Moravský kras je nejznámější a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky. Najdete zde unikáty živé i neživé přírody, četné archeologické, paleontologické i kulturní památky. Krasové plošiny jsou rozřezány až 150 metrů hlubokými kaňony – žleby. Téměř 60 procent území Moravského krasu pokrývají lesy. Je tvořen především vápenci středního devonu až spodního karbonu. Známe zde více než 1 100 jeskyní. Pět jeskyní je zpřístupněno pro veřejnost. Jsou to Jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně, Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně a Jeskyně Výpustek. V minulosti zpřístupněná Císařská jeskyně je dnes využívána pro speleoterapii.

Jeskynní sedimenty dochovaly jedinečné doklady osídlení území člověkem neandrtálským před více než 120 000 lety i světově proslulé rytiny zvířat kultury magdalénienu z konce paleolitu (10–13 tisíc let před n. l.). Hutnické dílny z doby Velkomoravské říše (8.–9. století n. l.) využívaly železnou rudu střední části Moravského krasu. 

Ochranu si zaslouží i živá příroda. Teplomilná společenstva na jihu střídají rozlehlé bučiny střední části krasu. Horské lesy rostou na suťových svazích ve žlebech. V Moravském krasu nalezneme také endemické druhy. Z území bylo pro vědu popsáno více než sto druhů bezobratlých živočichů. Pestrost Moravského krasu dokumentuje výskyt více než 2 000 druhů motýlů. Skupinu netopýrů a vrápenců zastupuje dvacet jedna druhů.

 Nejcennější části území jsou chráněny v jedenácti přírodních rezervacích (PR), čtyřech národních přírodních rezervacích (NPR) a dvou národních přírodních památkách (NPP). Pro zcela výjimečné přírodní hodnoty byl téměř celý Moravský kras zařazen do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.